Když obraz nemá tvář, ale přesto vypráví příběh

„Já abstrakci nerozumím.“

Je to věta, kterou ve svém ateliéru slýchám poměrně často.

A víte co?

Vždycky se jen usměji. Protože si nemyslím, že abstraktnímu obrazu musíme rozumět. Mnohem důležitější je, co v nás probudí.

Možná právě proto mě abstraktní malba tolik fascinuje.

Každý v obraze vidí něco jiného

Stojí před ním dva lidé.

Jeden řekne, že vidí klidné moře při západu slunce.

Druhý v těch samých barvách objeví bouři nebo vzpomínku na dětství.

A ani jeden se nemýlí.

Abstraktní obraz totiž nemá jedinou správnou odpověď. Nedává nám návod, co si máme myslet. Nechává prostor naší fantazii, emocím i vzpomínkám.

Právě v tom je jeho kouzlo.

Obraz nemusí něco zobrazovat, aby něco řekl

Když maluji portrét, cílem je zachytit člověka.

Když maluji abstrakci, snažím se zachytit pocit.

Někdy je to radost.

Jindy klid, odvaha, energie nebo období, které člověk právě prožívá.

Ne vždy se dají emoce namalovat tváří. Někdy je mnohem lépe vystihnou barvy, vrstvy nebo výrazná struktura vytvořená štětcem a špachtlí.

I proto mě abstraktní tvorba stále znovu přitahuje.

Každá vrstva má svůj význam

Když se podíváte na abstraktní obraz zblízka, možná objevíte něco, co z dálky není vůbec vidět.

Jemné tahy štětce.

Výraznou stopu špachtle.

Barvu, která schválně jen lehce prosvítá pod další vrstvou.

Náhodné cákance.

A právě tyto detaily dávají obrazu hloubku.

Při malování nikam nespěchám. Některé vrstvy nechávám zaschnout, jiné znovu překrývám. Občas se k obrazu několik dní vracím, protože cítím, že mu ještě něco chybí.

Je to proces, který se nedá uspěchat.

Nechte obraz chvíli mluvit

Když přijdete do galerie nebo ateliéru, zkuste si dát malou výzvu.

Nestůjte před obrazem jen pár vteřin.

Zůstaňte o chvíli déle.

Všímejte si barev, struktur i světla. Zkuste si položit jednoduchou otázku:

Jaký pocit ve mně tenhle obraz vyvolává?

Nehledejte správnou odpověď.

Ta totiž neexistuje.

A právě to je na abstraktním umění krásné.

Umění není hádanka

Nemusíte poznat, co obraz představuje.

Nemusíte hledat skrytý význam ani složitou symboliku.

Stačí, když vás na chvíli zastaví.

Když vás přiměje přemýšlet.

Když ve vás probudí vzpomínku, emoci nebo pocit, který jste možná dlouho nevnímali.

Pak svůj úkol splnil.

Proto miluji abstraktní malbu

Každý můj obraz vzniká jinak.

Někdy vedou první tahy štětce celý příběh.

Jindy obraz formuje špachtle, vrstvení barev nebo náhoda, kterou se rozhodnu zachovat.

A právě proto nikdy nevzniknou dva stejné obrazy.

Stejně jako neexistují dva lidé se stejným příběhem.

Možná právě proto věřím, že abstraktní obraz nemusí mít tvář, aby dokázal vyprávět.

Stačí, když dokáže něco probudit v tom, kdo se na něj dívá.