Nedávno jsem předala další obraz na zakázku. A musím přiznat, že s některými obrazy se loučí opravdu těžko.
Od prvního tahu štětcem jsem věděla, že tenhle bude výjimečný. Zvolila jsem zemité tóny – odstíny hnědé, béžové, černé a jemné akcenty oranžové. Jsou to barvy, které na mě působí klidně, elegantně a nadčasově. Dokážou interiér zútulnit a zároveň v sobě nesou spoustu emocí.
Právě proto mě tenhle obraz tolik bavil. Maloval se téměř sám. Každá vrstva na sebe přirozeně navazovala a já si celý proces opravdu užívala. Jsou chvíle, kdy člověk ztratí pojem o čase a nechá se vést jen barvami, strukturou a vlastní intuicí. Přesně kvůli těmto okamžikům svou práci tolik miluji.
Abstraktní malba je pro mě svoboda. Nikdy dopředu přesně nevím, kam mě další tah štětcem zavede. Díky tomu je každý obraz originál, který už nikdy nevznikne úplně stejně.
Ještě jednu krásnou vzpomínku si ale s tímto obrazem odnáším. Než si pro něj přijela jeho nová majitelka, navštívili můj ateliér dva různí zákazníci. Oba se u něj zastavili a téměř shodně se mě zeptali, jestli je na prodej. Musela jsem jim s úsměvem odpovědět, že už má svého majitele. Přiznám se, že mě to nesmírně potěšilo. Je to ten okamžik, kdy si uvědomím, že obraz dokáže oslovit nejen člověka, pro kterého vznikl, ale i úplně někoho jiného.
A právě to je pro mě největší odměna.
Ve chvíli, kdy obraz předávám, moje práce vlastně nekončí. Naopak. Začíná jeho nový příběh. Stává se součástí domova, každodenního života a vzpomínek svého majitele.
Moc děkuji za důvěru. Věřím, že bude dělat radost ještě mnoho let a že pokaždé, když se na něj jeho majitelka podívá, v něm najde něco nového.
