Nový obraz Co zůstává

Detail abstraktního obrazu s tmavou siluetou moderního města vystupující z mlhy. V popředí jsou strukturované tahy v zemitých a zlatých tónech, které vytvářejí atmosférickou krajinu.

Někdy si neodvezeme jen fotografie

Letos jsem poprvé v životě navštívila místo, které mě naprosto pohltilo. Není to místo, kam bych měla potřebu jezdit každý rok. Vlastně ani nevím, jestli se tam někdy vrátím.

Ale ten pocit, který jsem tam zažila, ve mně zůstal.

A právě ten jsem se snažila přenést na plátno.

Nešlo mi o přesnou podobu. Nešlo o dokonalé zachycení každého detailu. Šlo mi o atmosféru. O vzpomínku. O ten zvláštní okamžik, kdy stojíte na místě, které jste viděli stokrát na fotografiích, ale ve skutečnosti vás zasáhne úplně jinak.

Některá místa se prostě nedají vysvětlit.

Musí se zažít.

Když obraz vede malíře

Když jsem začala malovat, vůbec jsem netušila, jak bude obraz vypadat. Nechala jsem se vést intuicí. Přidávala jsem vrstvy, ubírala je, vracela se k nim a znovu je překrývala. Byl to jeden z těch obrazů, které si samy určují směr.

A já je jen následovala.

Možná právě proto mě jeho dokončení tolik těší.

Dnes přišel poslední tah štětcem a nakonec i podpis. Ten okamžik mám vždycky ráda. Je v něm radost, úleva i trocha nostalgie. Několik dní žijete s obrazem každý den, přemýšlíte nad ním, vracíte se k němu a pak najednou přijde chvíle, kdy víte, že už není co dodat.

Je hotový.

Obraz, který hledá svůj příběh

Tentokrát je pro mě výjimečný ještě jednou věcí.

Bude volný k prodeji.

A věřím, že si jednou najde svého člověka.

Možná někoho, kdo sní o tom, že se na toto místo jednou podívá. Možná někoho, kdo si ho pořídí jako připomínku svého vlastního snu a cesty, která ho teprve čeká.

A možná někoho, kdo tam už byl.

Kdo si při pohledu na obraz vzpomene na atmosféru, kterou zažil, na světla města, na emoce, které se nedají vyfotit, ale zůstávají v člověku ještě dlouho po návratu domů.

Protože někdy si nekupujeme jen obraz.

Kupujeme si vzpomínku.

Nebo sen.

A teď jsem zvědavá na vás.

Poznáte podle detailů na fotografiích, jaké místo mě inspirovalo?

Napovím jen jedno.

Byla jsem tam letos poprvé. A přesto na něj stále vzpomínám.

Protože některé cesty skončí.

Ale to nejdůležitější po nich zůstává.

Sdílet

Fotogalerie

Související články